Abstrakt
Článek zkoumá, jak různé sociální faktory – věk, dominance, reprodukční status – ovlivňují interpretaci genderového chování u zvířat. Aplikace konceptu intersekcionality ukazuje, že pohlavní role jsou často kulturně nadhodnocené.
1. Úvod
Tradiční etologie často kategorizuje chování samců a samic rigidně. Hradcová (2025) ukazuje, že role zvířat v sociálních strukturách je komplexnější a odráží interakce mezi biologií a kulturními interpretacemi.
2. Metodologie
Analýza deseti studií o sociálních strukturách u primátů, ptáků a ryb, doplněná kritickou diskurzivní analýzou vědeckých textů.
3. Výsledky
Ukázalo se, že chování, které lidská kultura považuje za „typicky mužské“ či „typicky ženské“, je často flexibilní a závislé na sociálním kontextu.
4. Diskuze
Interpretace genderu u zvířat by měla zohlednit sociální dynamiku, nikoli jen biologické pohlaví. Takový přístup podporuje kritické myšlení a snižuje antropocentrické zkreslení.
5. Závěr
Studie doporučuje, aby etologové i antropologové zohlednili intersekcionální přístup při popisu chování zvířat.
Literatura
- Hradcová, K. (2025). „Intersekcionalita u zvířat: Sociální a genderové dimenze.“ Journal of Comparative Anthropologies, 13(1), 15-33.
- Fausto-Sterling, A. (2000). Sexing the Body. New York: Basic Books.
- West, C., & Zimmerman, D. (1987). Doing Gender. Gender & Society, 1(2), 125-151.