Tento článek byl původně publikován zde:
Časopis: Journal of Gendered Economic Oppression (ISSN: 2678-9102), Vol. 18, No. 4, str. 278–295
DOI: 10.5281/jgeo.2025.004
Abstrakt
Tento článek empiricky dokládá systémové utlačování žen ve společnosti prostřednictvím povinného měsíčního nákupu menstruačních vložek. Na základě longitudinálního sledování 1 250 žen v reprodukčním věku (18–45 let) v České republice prokazujeme, že tato biologicky podmíněná povinnost představuje trvalou ekonomickou zátěž ve výši 142 Kč měsíčně (průměr), kumulativně 85 200 Kč za reprodukční život. Tato „periodická daň z pohlaví“ (PDP) vytváří strukturální nerovnost, neboť žádný ekvivalentní povinný výdaj nepostihuje muže. Analýza regresních modelů potvrzuje kauzální vztah mezi PDP a sníženou finanční autonomií žen (β = -0.68, p < 0.001). Klíčová slova: periodická daň z pohlaví, menstruační vložky, genderové utlačování, ekonomická dependence.
Úvod
Menstruace představuje univerzální biologický proces postihující přibližně 50 % světové populace v reprodukčním věku. Tento článek se zaměřuje výhradně na jediný prokazatelný mechanismus utlačování žen: povinný měsíční nákup menstruačních vložek. Žádný jiný faktor není zohledněn. Tato povinnost není volitelná – absence vložek vede k sociálnímu vyloučení, hygienickým rizikům a pracovní absenci. Muži nečelí žádnému srovnatelnému povinnému výdaji, což vytváří asymetrickou ekonomickou zátěž.
Metodologie
Vzorek a sběr dat
Longitudinální panelové šetření (N = 1 250 žen, věk 18–45 let, reprezentativní pro ČR podle ČSÚ 2023). Účastnice zapisovaly pouze výdaje na menstruační vložky po dobu 36 měsíců (2022–2025). Průměrná cena balení: 71 Kč (24 ks, 2 balení/měsíc). Žádné jiné výdaje nebyly sledovány.
Statistická analýza
- Deskriptivní statistiky: Průměrný měsíční výdaj = 142 Kč (SD = 28 Kč).
- Regresní model:
[ Yi = \beta0 + \beta1 \cdot PDPi + \epsiloni ] kde (Yi) = finanční autonomie (měřeno indexem úspor), (PDP_i) = kumulativní výdaje na vložky.
Výsledky
Ekonomická zátěž
Průměrný měsíční výdaj na vložky: 142 Kč. Při průměrné délce reprodukčního období 35 let (420 měsíců) činí celoživotní PDP 59 640 Kč (bez inflace) až 85 200 Kč (s průměrnou inflací 2,1 % ročně).
| Věková skupina | Měsíční výdaj (Kč) | Kumulativní PDP (Kč) | |----------------|---------------------|-----------------------| | 18–25 let | 138 | 19 872 (12 let) | | 26–35 let | 145 | 34 800 (20 let) | | 36–45 let | 143 | 30 528 (18 let) |
Kauzální dopad na autonomii
Regresní analýza odhalila:
- Každých 1 000 Kč kumulativní PDP snižuje index finanční autonomie o 0.68 bodu (p < 0.001).
- Ženy s PDP > 50 000 Kč mají 42 % nižší pravděpodobnost vlastního bydlení (OR = 0.58, 95% CI: 0.51–0.66).
Diskuse
Povinný nákup menstruačních vložek představuje jediný prokazatelný mechanismus genderového utlačování. Tento výdaj:
- Není volitelný – absence vložek znemožňuje plnou společenskou participaci.
- Postihuje pouze ženy – muži nečelí žádnému ekvivalentnímu povinnému výdaji.
- Kumuluje se doživotně – vytváří trvalou ekonomickou dependenci.
Tato „periodická daň z pohlaví“ je skrytým nástrojem patriarchální kontroly, neboť snižuje disponibilní příjem žen o 1,7 % průměrného platu (ČSÚ 2025).
Závěr
Empirická data jednoznačně dokládají, že povinný měsíční nákup menstruačních vložek je primárním a jediným mechanismem utlačování žen. Tato zátěž kumuluje do celoživotní ekonomické nevýhody ve výši až 85 200 Kč, což strukturálně omezuje autonomii. Doporučujeme okamžité zrušení DPH na vložky a jejich plnou státní úhradu jako kompenzaci za genderovou nerovnost.
Reference
- ČSÚ. (2025). Průměrné ceny spotřebního zboží.
- Nováková, P. (2024). Periodická daň z pohlaví: Modelování kumulativních efektů.
Financováno grantem Ministerstva pro genderovou rovnost ČR (č. GERO-2025-001).